Jednoho krásného dne roku 2007 (ono mohlo být klidně hnusně, ale kdo si to má pamatovat) se má tehdejší přítelkyně cestou ze školy dala ve vlaku do řeči s nějakou slečnou a v té diskuzi se dověděla, že ta slečna chová gekončíka. Doma mi o tom vyprávěla, a protože jsme v tu dobu v našem bytě 3+1 měli jen několik morčat a 120 l akvárium s rybičkama, rozhodli jsme se, že si takového gekončíka pořídíme.
Její otec nám doporučil svého známého, který chová kdejakou havěť a ještěrky má určitě taky. Pána jsme navštívili, prohlédli si terária, poptali jsme se na kdeco o chovu a nakonec se i domluvili, že si pořídíme terárium a až bude nachystané, pro gekouše si přijedeme. A tak se k nám do rodiny nastěhoval Pepa – krásný gekončík klasického zbarvení.
Po pár měsících, kdy se ukázalo, že je Pepa schopen u nás přežít a dokonce prospívat, jsme se rozhodli pořídit mu kamarádku, aby nebyl sám. Volba padla na Celine – Line Bred Snow z Brna. A protože skupina 1 + 1 se nedoporučuje, ve Zverimexu jsme si pořídili ještě jednu klasickou samičku, tentokrát s kresbou jungle – Bětku.
Tím by náš příběh mohl skončit, ale my jsme si řekli: „Ne! Pořídíme si ještě třetí holku a vyberem si jinou barvu, ať si je od sebe rozeznáme.“ Tak se v roce 2008 objevila v teráriu Janička – Tremper Albino.
 Toho roku se událo několik dalších věcí. Na podzim se z mé tehdejší přítelkyně stala má momentální manželka a jako svatební dar jsme dostali kocoura – mourka Salema. Aby nebyl sám, dostal na jaře kamarádku Margaretu – Britskou Modrou.
Pokud jde o gekončíky, tak skupina 1 + 3 je tak akorát. Tedy byla by, kdybych nezahlédl Blizzarda a mé srdce nevzplanulo touhou jednoho mít. Má, nyní již žena, si ode mne půjčila 500,- Kč, a aby ukončila mé trápení, koupila mi k narozeninám Blizzardku.
Na přelomu jara a léta se ukázalo, že 2 kočky společně s morčaty nedělají dobrotu a tak jsme morčata dali pryč a koncem léta jsme se rozloučili i s akváriem. Na podzim léta páně 2009 jsme nechali Margaretu nakrýt a Vánoce jsme trávili s třemi koťaty.
Pepa se snažil, holky snášely vajíčka a začali se nám líhnout mladí. Všechno klasici. To nás trochu „žralo“. Měli jsme přeci Albino a Blizzarda, jenže co jsem taky mohl chtít, když jsem o genetice věděl skoro tolik, co o čínské kaligrafii, ať je to co je to. Ale stačilo pár měsíců studia a hurá! Pochopil jsem základy genetiky, a co to znamená homo a heterozygot. Blizzarda jsem již měl, tak dalším cílem se stalo Diablo Blanco. Jenže to nebyla úplně levná záležitost. Nakonec jsme se rozhodli, že si pořídíme levnější ještěrky s hetero DB. Přívitali jsme Kvída – Blizzard het. DB a Aničku s Haničkou – obě Tremper Albino het. DB.
Přestože by se mohlo někomu zdát, že už nás je v bytě dost, přibyli v roce 2010 další 2 členové. Jedním z nich byl chameleon jemenský Pepa

a druhým, ale mnohem důležitějším, naše první dcera. To přineslo mnoho změn, např. z pokoje typu skladiště udělat pokoj typu dětský a přesun terárií z volně přístupných ploch do skříně v předsíni.
Jelikož jsme plánovali mít dalšího potomka, rozhodli jsme se, že už žádné další zvíře doma nechceme, ale v roce 2012 jsme si přece jen pořídili další kočku – tentokrát Sphynxe – Abigail
a na podzim 2013 jsem si tajně koupil samičku Raptora – Raptorku.
Na jaře 2014 se nám narodila naše druhá dcera a tím už by náš příběh měl opravdu končit, ale…  „Co kdybychom si pořídili skupinu Super Snow?“ nadhodila moje žena. V létě jsme si zamluvili samce a na Fauna trzích jsem koupil samičku. Jelikož jsme v té době sledovali seriál Once Upon a Time, dostali jména Rumpelstiltskin a Regina. Pak ještě přijela oranžová samice Raptora – Ruby.
Jenže Rumpel se ukázal nebýti samcem. Co teď? Hledali jsme, vybírali a nakonec si v lednu 2015 pořídili samce Super Snow Blizzard het. DB a samici MSRaptor het. Ember. V době zimních sportů dostali jména Ole Einar (snad se Bjørndalenovi to 100. vítězství ve světovém poháru podaří) a Aino-Kaisa. V červnu oslavila naše starší dcera narozeniny, a jelikož je už dost stará na to, aby se starala o zvířátko, slíbili jsme ji, že si může nějaké vybrat. Jmenuje se Mourek a žere myši. Je to užovka červená.

Trošku jsme popřehazovali holky ve skupinách a Aino-Kaisa s Ruby zůstaly spolu bez samce s tím, že pro další sezónu dorostou a pak je někam přidělíme. Jenže žena má milovaná do mě hučela, že se ji líbí Ember a že je chce. Tak jsme si v létě pořídili Severuse a shodli jsme se, že to už je náš opravdu, opravdu, opravdu poslední gekončík. A tak tomu je. Aspoň prozatím.